Whisky si v České republice spojujeme převážně s Irskem a Skotskem. Tchajwanská whisky KAVALAN ale už několik let poráží své evropské protějšky na soutěžích po celém světě. Nejúspěšnější je jejich jednosladová whisky, která získala mimo jiné první místo na soutěži IRSC v roce 2012 a IWSC (International Wine and Spirit Competition) v roce 2011 a šampión ochutnávky na slepo pořádané časopisem Times.
Měla jsem to štěstí a byla jsem vybrána jako zástupce do delegace World League for Freedom and Democracy na konferenci, které se účastnil i president Taiwanu Ma Ying-jiu.
Konference se odehrávala v Grand Hotelu, který je jednou z dominant Taipei a je ukázkou fúze klasické čínské architektury se západními vlivy a rozhodně stojí za návštěvu. Ze zastávky metra Yuanshan jezdí k hotelu hotelový minibus takže doprava je velmi jednoduchá a navíc i zdarma.
Zajímavé články o Číně a Taiwanu – Půjčili byste si od Boha?
Na Taiwanu se otevřela nová možnost všem, kteří jsou ve finanční tísni a potřebují rychle malou finanční sumu.
Hozením věštících kostek (nejsou to úplně kostky protože mají tvar půlměsíce a jsou vždy červené) před sochou boha země, boha bohatství nebo nějakého jiného nebeského obyvatele, je možné, podle toho co jste hodili, získat půjčku v hodnotě 100 až 600 NT (60 – 360 kč).
Možná, že Vás teď napadlo, že pro tak malou půjčku byste nikdy do banky nešli. Pro mnoho Taiwanců je tato půjčku i jakýmsi požehnáním od boha, a proto takto získané peníze často investují nebo je vloží na spořící účet, případně do jejich vlastního podnikání.
Po roce, bez ohledu na to, jestli se Vám dařilo nebo zda jste byli ve ztrátě, se tyto půjčky vrací a to s tím, že se k vypůjčené sumě přidává minimálně dalších 200-300 NT (120-180kč) jako poděkování. Jsou ale známy i případy, kdy bylo navíc vráceno i 100 000 NT (600 000kč). To znamená, že minimální úrok je 20-30% a může stoupnout až na 100,000%. Navíc návratnost těchto půjček je opravdu vysoká, protože málokdo chce riskovat, že by si proti sobě poštval bohy. A tak ve výsledku nevrácené půjčky tvoří jenom 3-5%. Konkrétní pravidla pro to, jak si vytouženou sumu vylosovat se liší chrám od chrámu.
Někteří namítají, že chrámy, které poskytují tyto půjčku by se měly navrátit k tomu, aby byly zprostředkovatelé mezi člověkem a bohem. Na druhou stranu, stoupající obliba boha bohatství, která začala už v osmdesáti letech minulého století, může také znamenat, že poskytování „božských půjček“ je jenom odpovědí na už existující poptávku. Věk zájemců o půjčku je nejčastěji mezi 25-45 roky a podle některých to znamená, že se hodnoty této generace fundamentálně liší od té předchozí. Je zajímavé, že pokusy zavést podobný systém půjček v pevninské Číně skončily velmi neslavně. Jak by jenom dopadly u nás v ČR?
Vše nejlepší do nového roku hada! Protože na Taiwanu jsou teď prázdniny a všichni tráví čas návštěvami příbuzných a pojídáním jídla (stejně jako my naše Vánoce v Česku), vypravila jsem se zdokumentovat atmosféru do nákupního centra – okolí mrakodrapu 101.
Mrakodrap 101 je druhý největší mrakodrap světa a centrum nákupního šílenství pro ty, co mají v oblibě značky jako Chanel, LV, Hermès a další. Pro ty, kteří nechtějí dát své roční školné za jednu kabelku jsou tady i značky pro méně náročné, ovšem i tak musíte počítat s tím, že ceny budou evropské (tzn. vysoké). Dokonce i ty taiwanské obchody, které v jiných částech města pořádají výprodeje (např. taiwanský Net), tady odolávají slevám. Jako místo na vánoční procházku je to ale ideální. Navíc můžete navštívit mrakodrap, který za malý poplatek umožňuje přístup na vyhlídku na v horních patrech mrakodrapu – a určitě to stojí za to. Read the rest of this entry
Náboženství ovlivňuje život na Tchaj-wanu více než může být viditelné při pohledu na tchajwanské chrámy a mnichy. A to především (pokud možno dobré) vztahy mezi živými a mrtvými.
Základem víry je to, že po své smrti se mrtvý stále pohybuje mezi živými jejichž život může v dobrém i ve zlém ovlivňovat. Aby ho ovlivňovali v dobrém, nabízí se mrtvým různé „obětiny“ jako například zapálené vonné tyčinky. V čínštině se to označuje jako 趨吉避凶 (v zjednodušené čínštině 趋吉避区, pinyin: qùjíbìxiōng) což znamená přibližně odhánění zla a vábení štěstí.
Měsíc duchů (鬼月, pinyin guĭyuè) připadá na sedmý měsíc lunárního měsíce (tedy období, které v našem kalendáři připadá na srpen/září). Oficiálně začíná otevřením bran duchů (開鬼門, pinyin kāiguĭmén) a končí posledním dnem v měsíci zavíráním bran duchů (關鬼門, pinyin guānguĭmén). Většina dění během tohoto měsíce je zaměřeno na potěchu těch duchů, kteří nemají žádné potomky, kteří by jim dávali obětiny. Takoví duchové se v čínštině označují také jako „hladoví“.
Aby se Tchajwanci vyhnuli použití tohoto slova, referují k duchům jako „dobří bratříčkové“ (好兄弟, pinyin: hăoxióngdì), a dokonce i samotný měsíc duchů se často označuje jako „měsíc lidových zvyků“ (民俗月, pinyin: mínsúyuè). Všeobecně se navíc doporučuje, aby se lidé během tohoto měsíce vyjadřovali s největší opatrností, protože všude kolem jsou duchové, kteří bedlivě naslouchají všemu, co řeknete.
Toto pravidlo patří mezi ty, které mnoho Tchajwanců opravdu pečlivě dodržuje, a to dokonce i ti, kteří jinak tvrdí, že na duchy nevěří. Ptáte se proč? Každý, kdo se utopí se podle čínské víry stane duchem a ti se údajně stále snaží získat lidské tělo, do kterého by se mohli reinkarnovat. To by také vysvětlovalo, proč se ve staré Číně Číňané moc nehrnuli do pomoci tonoucím.
Read the rest of this entry
Zajímavosti z Číny – žaloba za „ošklivost“
Většinou když slyšíme o nějaké zvláštní žalobě (za popálení se horkým nápojem, svádění očima..), první, co nás napadne je, že se to muselo stát ve Spojených státech. Čína teď ale nasadila laťku opravdu vysoko, protože žalobu za „ošklivost“, jde jenom těžko trumfnout.
Potom, co Jian Fengova manželka porodila jejich první dítě, holčičku, Jian Feng nazval dítě ošklivým a tvrdil že, se nepodobá na nikoho z rodičů, a že tudíž nemůže být jeho. Po tom, co manželku obvinil z toho, že ho ve vztahu podváděla, se mu přiznala, že před jejich seznámením podstoupila sérii plastických operací na zlepšení vzhledu.
Toto přiznání, iniciovala nejenom rozvodové řízení, ale i žalobu za „ošklivost“ (nebo spíše za to, že ho manželka nalákala do manželství podvodem. Soudce s Jian Fengem souhlasil a přisoudil bolestné 120 tisíc amerických dolarů. Tedy ještě více než údajných 100 tis dolarů, které utratila jeho manželka za plastické úpravy.
Každý se se žalem po ztrátě bližního vypořádává jinak. Pokud se zúčastníte pohřbu ve venkovských oblastech Tchaj-wanu, máte šanci se setkat s tzv. elektrickým květinovým vozem (電子花車 ) se striptérkami.
Tradice těchto „pohřebních striptérek“ je podle tvůrce dokumentu „Dancing for the Dead: Funeral Strippers in Taiwan“ (Tanec s mrtvými: Pohřební striptérky na Tchaj-wanu), antropologa Marca L. Moskowitze, sahá do 19. století. Po dlouhou dobu byla však, až na řídké výjimky, tchaj-wanskými médii ignorována. Změna přišla až v osmdesátých letech minulého století, kdy se sice začalo o tomto způsobu loučení se zemřelými mluvit, ale majoritní postoj médií byl, že se jedná o pro dnešní dobu nevhodný pozůstatek lidové pověrčivosti zkombinovaný s vykořisťováním žen. Read the rest of this entry
Na první pohled, a zejména ve srovnání se svou severní sestrou, je Jižní Korea stabilní země, jednotně usilující o ekonomický růst a pokrok mírovou cestou.
Skutečnost je ale jiná. Korea je, jak co se týče svých obyvatel, tak i novinářů a akademické obce rozpolcená, na konzervativce a liberály. Pro ilustraci uvedu několik příkladů, které nejlépe ilustrují kontrast mezi těmito dvěma skupinami.
Pravděpodobně největší rozpolcenost je co se týče názorů na Severní Koreu. Konzervativci pohlíží na Severní Koreu nepřátelsky. Jako nepřekonatelný problém vidí přístup Severní Korei k lidským právům a fakt, ze vlastní nukleární zbraně. V kontrastu k něm vidí liberálové v nacionalistické světle a tudíž věří ve spolupráci se Severní Koreou, která povede ke sjednocení.
S tímto rozdílem je spojen i rozdílný pohled konzervativců a liberálů na možné spojenectví se Spojenými státy a Čínou. Konzervativci podporují spíše spolupráci se Spojenými státy, zatímco liberálové se přiklánějí k Číně.
Možná vám v tuto chvíli připadají konzervativci sympatičtější, je ale zásadní nezapomenout, jaké jsou možné důvody jejich postoje. Domnívám se, že to jsou především ekonomické důvody. Spojenectví se Spojenými státy otvírá dveře na mnohé zahraniční trhy a zároveň pro velké zahraniční investice. Liberálové vnímají tuto situaci jako zesilující sociální nerovnost a nespravedlnost, a proto se zaměřuje na zakládání a posilování odborů.
Ptáte se, jak je možné, že navenek vypadá Korea tak jednotně? Odpověď je jednoduchá. Konzervativci mají pod svým pomyslným palcem nejen nepoměrně větší množství financí, ale také přístup ke sponzorům a podpoře ze Spojených států.
V Japonsku není finanční nerovnost mezi konzervativci a liberály tak výrazná. Hlavní oblast jejich rozporu je známá široké veřejnosti – je to rozdílný přístup k minulosti. Zatímco konzervativci nevidí v historii Japonska nic, za co by se měli omlouvat, liberálové připouštění, že Japonskou v minulosti „pochybilo“. Hlavní argument konzervativců je fakt, ze až by se mohlo zdát, že se Japonsko v minulosti chovalo agresivně, bylo to jen proto, že se Japonsko snažilo pomoci okolním státům zbavit se koloniálních velmocí.
Podobně jako v Korei, japonští konzervativci podporují USA. Ale japonští liberálové se, v kontrastu s těmi korejskými, nepřiklání k Číně, nýbrž věří, že Japonsko žádné spojence nepotřebuje. Je ale nutno říci, že Čínu považují za slibného partnera.
Tak nevím, jestli bych v Korei a v Japonsku byla spíše konzervativec nebo liberál. Pokud vy v tom máte jasno, také máte něco na srdci, pište do komentářů.
Čínští diváci se nemohou od tohoto roku dívat na zahraniční filmy a pořady v hlavním vysílacím čase (od 7 do 10 hodin večer).Celkově je cizí produkce omezena na 25 procent a importované seriály na 50 epizod. Tím, jak to shrnul Eric Jou na webu kotaku.com se to, co čínské tv v současnosti vysílají dá rozdělit do 6 kategorií: Read the rest of this entry
Říká se, že různí lidé vnímají věk jinak. V Jižní Korei a v některých částech Číny vám už při narození připíšou jeden rok a s Novým rokem vám připíšou další. Takže když jsem v únoru cestovala se svým (pro mě) 22 letým kamarádem, všem tvrdil, že je mu 24 a očekával, že ho budu oslovovat 哥哥 (ge1ge) neboli straší bratře, čehož se ale nedočkal, protože pro mě bude navždy 弟弟 (di4di) aneb mladší bratr.
Read the rest of this entry
