Jak se stát z rolníka dělníkem a nepřijít při tom na buben

Jak se stát z rolníka dělníkem a nepřijít při tom na buben

Tento problém je v současnosti horkým bramborem čínských velkoměst. V Číně se totiž veškeré obyvatelstvo dělí na obyvatele měst 城市人 (cheng2shi4ren2) neboli 市民 (shi4min2) a obyvatelé vesnic 农村人 (nong2cun1ren) neboli 农民 (nong2min2).

Tyto dvě skupiny se liší zejména svým postavením a s tím souvisejícími právy (pro to se používá termín 待遇 dai4yu4). Termín 待遇 je pro obyvatele měst důležitý, protože 待遇 se město od města liší (nejlepší je samozřejmě v Pekingu, hned následovaném Šanghají). V praxi to znamená v podstatě to samé co v České republice – ve velkých městech (v ČR např. v Praze) dostanete za stejnou práci zaplaceno víc než ve městě menším (nemluvě o vesnici). A to je důvod proč se v Číně, stejně jako v mnoha jiných zemí na světe, stěhují obyvatelé do velkých měst.

Jenomže, pokud jste čínský rolník který zatouží po životě ve městě, dejme tomu Nankingu, budete to mít těžké. S největší pravděpodobností se z vás stane tzv. 农民工neboli rolník-dělník. Do této skupiny patří téměř všichni dělníci, které můžete v Číně potkat. Na rozdíl od obyvatel, kteří se v Nankingu narodili (老南京), nebude mít tzv. 户口本 (hu4kou3ben3), což je knížečka o rozměrem menší A3, kde jsou veškeré údaje nejen o vás, ale i o celé vaší rodině (tedy jako kdybyste měli v ČR v jednom průkazu údaje nejen z vašeho občanského průkazu, ale z občanských průkazů všech členů vaší rodiny a navíc něco jako shrnutí vašeho životopisu) a co je nejdůležitější, je průkaz o tom, že máte stálé bydliště v Nanjingu (nebo v jiném městě).

A tady začíná problém, vy jako rolník-dělník tento průkaz nezískáte (pokud nejste výjimečně „šikovný“), takže se pro vás sehnání bytu stává problém nejenom finančním. Málokdo je totiž ochotný pronajmout byt někomu, kdo nemá ani peníze ani povolení k pobytu. Například tady v Nanjingu skutečně není výjimkou vidět kolem dvanácté večer spát na ulici poměrně slušně oblečeného člověka nebo dokonce celou menší rodinu.

Navíc, nemáte ani stejná práva jako rodilý obyvatel Nankingu – např. pro ně jsou základní školy zdarma, ale pro vás ne (na běžné škole se platí kolem 2000 yuan/rok); ale stejně jako na kterékoliv jiné děti, i na ty vaše se vztahuje povinná devítiletá školní docházka (9 年义教育 yi4jiao4yu4), takže pokud své děti do školy nepošlete, dostanete pokutu, která už vás naučí.

Slyšela jsem, že tuto situaci spousta rodin řeší tím, že nechají své děti na vesnici, kde mají školu zdarma a tím pádem je vidí jen několikrát do roka (vezměte v úvahu, že vzdálenosti v Číně jsou nesrovnatelně větší než u nás, proto víkendové dojíždění (i z finančního hlediska) nepřipadá v úvahu). Bude tedy zajímavé sledovat, jaká bude generace těchto venkovských dětí bez rodičů.

Těžko říci, jak tuto situaci řešit, dát rolníkům najednou stejná práva jako má stálý obyvatel, by podle mně vedlo k masivní migraci do měst a tím pádem k prudkému zhoršení úrovně nejen stálých obyvatel měst, který je většina a nutné přiznat, že jsou tahouny celé městské ekonomiky. Snížení školného by zase vedlo k zhoršení už tak špatné kvality tamějších učitelů (tenhle výrok mám od rodilých Číňanů, ne že bych se tedy vyučování v čínské základní škole zúčastnila). Navíc toto školné není ve srovnání se školným na lepších základních školách nijak závratné; pro představu na nejprestižnější nankingské základní škole se platí školné 60 000 yuan ročně.

Nevím jak vy, ale já nevím jak z toho ven…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *