Čínské znaky a příběhy za nimi

Čínské znaky a příběhy za nimi

Jistě už víte, že za spoustou čínských znaků se skrývá nějaký příběh. U některých z nich lze i dnes jejich původ odhadnout podle toho, jak vypadají, za to u jiných i když člověk ví, co hledat, nevidí žádnou podobnost s tím, co znak znamená.
Tento článek je o znacích, kde na první pohled žádná souvislost s význam není, ale když ji objevíte, často vám pak změní pohled na svět (mně se to stalo u znaku „krásný“ – až si přečtete, jak vznikl, pochopíte proč). Prostě čínské znaky, tak jak je neznáte.


Muž – nán

Znak pro slovo muž se skládá ze znaků:
pole tián
a
síla
Z čehož vyplývá, že muž byl ten, kdo na poli používal sílu. Což pokud vezmeme v úvahu, že tradiční povolání mnoha mužů v Číně, je rolník, pak to dává dokonalý smysl. Read the rest of this entry

Pohřební striptérky – Tchaj-wan

Pohřební striptérky – Tchaj-wan

Každý se se žalem po ztrátě bližního vypořádává jinak. Pokud se zúčastníte pohřbu ve venkovských oblastech Tchaj-wanu, máte šanci se setkat s tzv. elektrickým květinovým vozem (電子花車 ) se striptérkami.

 

Tradice těchto „pohřebních striptérek“ je podle tvůrce dokumentu „Dancing for the Dead: Funeral Strippers in Taiwan“ (Tanec s mrtvými: Pohřební striptérky na Tchaj-wanu), antropologa Marca L. Moskowitze, sahá do 19. století. Po dlouhou dobu byla však, až na řídké výjimky, tchaj-wanskými médii ignorována. Změna přišla až v osmdesátých letech minulého století, kdy se sice začalo o tomto způsobu loučení se zemřelými mluvit, ale majoritní postoj médií byl, že se jedná o pro dnešní dobu nevhodný pozůstatek lidové pověrčivosti zkombinovaný s vykořisťováním žen. Read the rest of this entry

Luxusní vegetariánské restaurace

Luxusní vegetariánské restaurace

Být vegetariánem na Taiwanu je opravdu lehké. Nejenom, že v téměř každé restauraci můžete požádat o vytvoření nemasového jídla z původně masového (a většinou vám i adekvátně sleví nebo přidají nějakou jinou ingredienci), ale máte i na výběr širokou škálu restaurací vegetariánských, kde se najíte od 30NT až po několik tisíc NT (od 20kč až po tisíce kč).

S kamarádkou jsme se rozhodly jednu z těch luxusnějších vyzkoušet a opravdu to stálo za to. Obě jsme si daly „zimní menu“, které vyšlo na jednu osobu lehce pod 1000NT. I přesto, že jsme přišly krátce před zavírací dobou (to bylo asi naše jediné štěstí, protože restaurace byla, až na jeden stůl, plná), se nám obsluha skvěle věnovala. Dostaly jsme přiděleného „osobního“ číšníka, který nám vždycky vysvětlil, co to vlastně jíme, a případně i proč se ty ingredience spolu kombinují.

 

Čínská kuchyně – huoguo (horký kotlík, hot pot)

Čínská kuchyně – huoguo (horký kotlík, hot pot)

Huoguo (tradiční znaky:火锅, zjednodučené:火鍋, huǒ guō) se připravuje vařením zeleniny (a v podstatě cokoliv dalšího k tomu) v kastrůlku (nebo spíše kotlíku) na vařiči přímo před vámi. V některých restauracích vám už přinesou všechny ingredience nachystané v kotlíku, ale spíše dostanete ingredience na talíři a můžete si je vařit v pořadí a množství podle libosti.

Protože jídlo je často po uvaření bez chuti, je k dispozici výběr omáček a ochucovadel. Ceny huoguo se pohybuji okolo 100NT (60 kč).

 

Čínská kuchyně – černé vejce

Čínská kuchyně – černé vejce

Černá vejce (皮蛋, pídàn)se nazývají také stará vejce, stoletá vejce, vejce dynastie Ming nebo tisíciletá vejce. Jsou považované za oblíbenou pochoutku a nejsou ani drahé.

Na těchto nebo těchto stránkách můžete najít návod, jak si je v případě zájmu, připravit doma. Můj dojem je v podstatě stejný, jako ze smradlavého tofu – doporučuji vyzkoušet, ale dát si to jednou, dvakrát do roka, stačí.

Čínské jídlo – zongzi

Čínské jídlo – zongzi

Pojídání tzv. zongzi (粽子) je tradicí Festivalu dračích lodí, který připadá na pátý den pátého lunárního měsíce. Jedná se v podstatě o rýžové knedlíčky zabalené do bambusových listů. Nejčastěji se připravují s mase, ale jsou dostupné i ve vegetariánské verzi.

 

Čínské jídlo – Taiwanské bufety

Čínské jídlo – Taiwanské bufety

Taiwanské bufety jsou proslavené svým širokým výběrem a příznivými cenami. Bufetů je hodně druhů, od vegetariánských po „vše, co můžeš sníst (a někdy i vypít)“.

Jsou tady bufety, kde se platí podle váhy jídla, ale i ty, kde cenu jen odhadnou od oka nebo ty, kde platíte fixní cenu. V některých bufetech (hlavně v těch levnějších) si navíc můžete sestavit svůj vlastní biandang🙂

 

Čínské jídlo – Biandang

Čínské jídlo – Biandang

Biandang
Taiwanský biandang (便當 biàndang, japonsky bento) je jednou s nejčastějších forem obědu na Taiwanu. Typicky se biandang skládá z rýže, ryby nebo masa (u vegetariánských verzí tofu) a naložené nebo vařené zeleniny(někdy se navíc dává ještě kousek ovoce).

Biandang si buď můžete koupit hotový v restauraci nebo na ulici, případně si ho sami nakombinovat dle vlastní chuti. Jednotlivé „ingredience“ se dávají do papírových, případně plastových, krabiček, které jsou rozdělené do několika částí, aby se vám všechno nesmíchalo dohromady (viz obrázek).

Biandang je velmi levný, obvykle se ceny pohybují mezi 40-120 NT (25-72kč), ale samozřejmě dají se koupit i levnější nebo mnohem dražší.

Čankajškův památník

Čankajškův památník

Čankajškův památník (國立中正紀念堂 Guólì Zhōngzhėng Jìniántăng, National Chiang Kai-shek Memorial Hall) je jednou z dominant Taiwanu. Jak už název napovídá byl postaven na památku bývalé prezidenta Čínské republiky, Čankajška (蔣介石 Jiăng Jiėshí) a byl otevřen na den přesně pět let po jeho smrti – tedy v roce 1980.

Budova samotná je v bílé a modré barvě, které symbolizují lásku a rovnost (podle jiného výkladu slunce a oblohu) a je obklopena záhony s červeně kvetoucími kytkami, které tak dotvářejí dojem taiwanské vlajky.

Budova byla navržena slavným taiwanským architektem Yang Zhuocheng (楊桌成), který je autorem i budovy Národního divadla a Národní koncertní síň a Grand hotelu.

Vstupné do budovy je zdarma, otvírací doba je každý den od 9:00 do 18:00. Pokuste si návštěvu naplánovat tak, abyste v samotném památníku byli v celou hodinu a viděli tak střídání stráží (viz video). Pro případné změny v otvírací době nebo další informace navštivte, prosím, tyto stránky.

Další památky v okolí
Čankajškův památník tvoří jednu stranu náměstí Svobody (Liberty Square), přičemž na dalších třech můžete nalézt Národní divadlo (國家劇劇院 Guójiājù Jùyuàn), National Theatre), Národní koncertní síň (國家音樂廳 Guójiā Yïnyuètïng, National Concert Hall)a Brána skvělé středovosti a perfektní přímosti (The Gate of Great Centrality and Perfect Uprightness , překlad názvu do čeština je můj, tak ho prosím berte s rezervou). Budova národního divadla i Národní koncertní síně jsou téměř identické. Nejlepší pro orientaci je vědět, že pokud stojíte zády k památníku, tak budova po levé straně je Národní divadlo a budova po pravé straně je Národní koncertní síň. Více informací o programu Národního divadla a Národní koncertní síně zde.

 

Dle mého názoru nejlepší je jet metrem, tak můžete vystoupit přímo na zastávce Čankajškův památník (中正紀念堂 Zhōngzhėng Jìniántăng, Chiang Kai-shek Memorial Hall) a vyjít ven východem číslo 5 (5號出口) a hned pří východu uvidíte budovu Národního divadla. Od pomyslného centra města – vlakového nádraží (台北火車站 Táibĕi Huŏchēzhàn, Taibei train station), je zastávka metra Čankajškův památník jen 2 zastávky směrem na Xindian (新店 Xīndiàn).

Malý bonus
V okolí památníku narazíte na zajímavé mozaiky na zdech, které určitě stojí za povšimnutí.

 

Festival dračích lodí

Festival dračích lodí

Festival dračích lodí je pátý den pátého lunárního měsíce a na památku básníka Chu Yuana je také nazýván „Den básníků“(詩人節). Jak už název napovídá, typickou aktivitou pro tento svátek jsou závody dračích lodí a pojídání tzv. zongzi (粽子). Jedná se v podstatě o rýžové knedlíčky zabalené do bambusových listů. Nejčastěji se připravují s mase, ale jsou dostupné i ve vegetariánské verzi.

Závody dračích lodí podle legendy pocházejí ze čtvrtého století př.n.l., kdy Chu Yuan starší vládní úředník, spáchal sebevraždu pátého dne pátého měsíce tím, že se vrhl do řeky Milo v provincii Hunan. Sebevraždou chtěl protestovat proti korupci na královském dvoře. Doufal totiž, že jeho sebevražda přivede krále k rozumu. Lidé z blízké vesnice, když viděli jeho pád, tak se ho pokusili na svých rybářských loďkách zachránit, protože věděli, že to byl dobrý člověk. Když se jim ale nepodařilo najít jeho tělo, tak hodili do vody uvařenou rýži a to aby zabránili rybám ohlodat jeho tělo (podle jiné legendy ale aby nasytili jeho duši). Duše Chu Yuana se poté podle legendy objevila ve vesnici a sdělila vesničanům, že jim démon pojídá rýži a poradil jim, aby ji začali do něčeho balit, a tak ji začali balit do bambusových listů.

Číňané již od dávných dob věřili, že draci ovládají vodu. Na jihu Číny byla tato víra tak silná, že rolníci i rybáři věřili, že musí dračí bohy uplácet, aby došli k vytouženým výsledkům a proto používali rýži a později i zongzi jako úplatek. Pokud se Vám zdá, že se tato legenda vylučuje s tou předchozí, tak je třeba říci, že máte pravdu. Další z tradicí spojených s tímto svátkem jsou „voňavé sáčky“ (香包). Jsou to malé pytlíky naplněné bylinkami a kořením, které byly hlavně v minulosti nošeny, aby odehnaly zlé síly, a to hlavně během pátého měsíce lunárního kalendáře. Proč je pátý měsíc tím nebezpečným je v podstatě logické – tou dobou již stoupají teploty a tím se i rychleji šíří bakterie a infekce.
Závodů se dnes účastní týmy mužské, ženské nebo smíšené. Míst, kde je možno sledovat lodě je např. v Taipei více a žádné není zpoplatněné. Takže ať už si chcete závod vychutnávat sami nebo se stovkami diváků, závody dračích lodí