Mnoho lidí se mylně domlouvá, že Velká čínská zeď patří mezi divy světa, není tomu tak. Všechny divy byly totiž vyhlášeny v antice a nacházejí se ve Středomoří.

Podle legendy ji chtěl postavit už Čhin Š-chuangti (údajný sjednotitel Číny), když se mu zdál sen, ve kterém se ocitl na Měsíci a z něj viděl na Zemi malou tečku (tím je myslena zeď), a tak dal impuls ke stavbě prvního úseku zdi.

Zeď byla nazvána „zdí slz“ nebo „nejdelším hřbitovem světa“ a po dlouhou dobu nebyla u Číňanů příliš oblíbená. Na zdi se totiž pracovalo většinou z donucení, takže pracovali hlavně vězni nebo trestanci. Pokud trestaný zemřel před vypršením trestu, tak musel po jeho smrti nastoupit na jeho místo jeho syn. V případě, že syna neměl, další nejbližší mužský příbuzný. Stavební práce byly tak náročné, že umíralo velké množství dělníků, kteří byli často pohřbívání přímo do zdi.

Proč se zeď vlastně stavěla? Když pomineme legendu o snu, bylo to především proto, že Čínu ze západu chránily hory a z východu moře, ochrana ze severu ale chyběla. Za dynastie Han se zeď začala rozšiřovat na západ, a to hlavně aby se ochránila prosperující obchodní centra na hedvábné stezce. Zajímavostí je, že zeď vlastně nikdy pořádně neposloužila svému účelu. Například za dynastie Ming se vládci tak obávali Mongolů, že sami pozvali Mandžuy do Číny (konkrétně do Pekingu, aby tam potlačili povstání). No a Mandžuové, kterým vlastně tak odpadl problém s překonáváním zdi, situace samo sebou využili a už v roce 1644 se ujali vlády.

Jak je zeď vlastně dlouhá? Číňané říkají, že měří 10 000 li, což by odpovídala našim 5000 km. Celková naměřená délka je ale údajně 6400 km (bez horských úseků 3000km). Výška kolísá mezi 0,5-6 m a šířka mezi 0,5-7 m. Za nepravdivou je považována i informace, že je zeď viditelná z vesmíru pohým lidským okem. Jako důvod je označováno především to, že zeď natolik splývá s okolím, že je nemožné, aby ji lidské oko okázalo odlišit od okolního prostředí. Původně se zeď stavěla tak, že se vytvořily dřevěné „trámy“, které se vyplnily zeminou a trámy se následně odstranily, později (např. za Ming) se zeď nejenom zpevňovala, ale také se pro stavbu používaly cihly.

Pro ty z vás, kteří se chystají do Číny, vřele doporučuji navštívit údajný začátek a konec zdi. Za začátek je považován Shanghaiguan (v provincii Hebei, tudíž ne příliš daleko od Pekingu), kde zeď končí v moři a západní konec zdi Jiayuguan (v provincii Xinjiang). Turisticky nejoblíbenější je ale stále Badaling – úsek zdi nacházející se asi 70km od Pekingu, pokud se ale chcete vyhnout turistům, doporučuji spíše úsek Simatai, která se nachází 110 km od Pekingu.