Flákáme oproti Číňanům a Korejcům školu?

Flákáme oproti Číňanům a Korejcům školu?

Doba základní a střední školy pro mě byla nejen časem učení, ale i dobou chození „ven“ s kamarády, brigád, chozením do klubů a na koncerty a s tím i související kreativitou při omlouvání zameškaných hodin.

Současní čínští a korejští studenti základních a středních škol ve velkých městech teď zažívají krušné časy.
Střední škola většinou začíná mezi sedmou a osmou hodinou, ale podle slov mých asijských přátel, bylo mnoho z jejich spolužáků rodiči „motivováno“, aby do školy chodili už na 5:30, protože ranní učení je to nejefektivnější.

Většina dnů školní vyučování končí kolem páté hodiny, jenomže od té chvíle běží takzvané samostudium, což znamená, že studenti jsou ve škole pod učitelským dohledem a mají se sami připravovat na hodiny na další den. Samozřejmě mě napadlo se zeptat, jestli se tato příprava bere skutečně vážně nebo je jen jistou dohodou mezi studenty a učiteli, že pokud není velký hluk, učitel dělá, že nic nevidí. Na mou otázku jsem byla ujištěna, že to tak není a to i z toho důvodu, že výška platu středoškolského učitele se z velké části odvíjí podle toho, kolik z jeho studentů se dostane na vysokou školu, (plat má samozřejmě i pevný základ) takže má velmi silnou motivaci dohlížit, aby se jeho studenti svědomitě připravovali.

Toto samostudium trvá většinou do deseti hodin večer, kdy se studenti rozcházejí domů, přičemž někteří potom ještě navštěvují přípravné kurty na vysokou školu neb kurzy angličtiny. Po tak dlouhou dobu samozřejmě není možné udržet pozornost, a tak se asijští studenti stali skutečnými mistry v předstírání, že poslouchají.

Moje bývalá spolubydlící běžně spala přitom, co držela tužku a měla jen lehce skloněnou hlavou a často ve vyučování, přitom, co učitel mluvil a koukal se na ni, říkala pořád to samé dokola (většinou to bylo: aha, tak to je, teď už to chápu, zajímavé…) a jak mi později sama přiznala, vůbec v tu dobu učitele nevnímala…

Můj názor je, že takový styl vyučování naprosto nemá smysl. Krom toho, že je nesmyslné vyžadovat udržení pozornosti tak dlouho, mi připadá, že výsledná úroveň vzdělání není nějak ohromující a je spíše podobná té v České republice. Setkala jsem se jak se studenty, kteří na sobě skutečně tvrdě pracovali a studovali až do desíti nebo jedenácti hodin, ale i studenty, kteří prošli šesti lety angličtiny tak nedotčení, že nedokázali říci ani: Chci to/Nechci to.

Co si myslíte vy? Připadá vám, že vás systém českého školství ochudil o motivaci naučit se svědomitě učit nebo souhlasíte se mnou, že asijský model je nesmyslný?


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *